Vedení Českého rozhlasu odpovídá na stížnost Slovo o slově

29. 1. 2014 publikováno na serveru Mediaguru

REAKCE VEDENÍ ČESKÉHO ROZHLASU NA OTEVŘENÝ DOPIS OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ SLOVO O SLOVĚ ZASLANÝ RADĚ ČESKÉHO ROZHLASU DNE 14. LEDNA 2014

   Dne 14. ledna 2014 byl Radě Českého rozhlasu občanským sdružením Slovo o slově zaslán formou  Otevřeného dopisu podnět k prošetření fungování ČRo. Tento dokument zpochybňuje veřejnoprávní  službu ČRo, restrukturalizační změny, rušení stanic, programovou skladbu nové stanice Plus i  ostatních stanic, organizační změny v instituci, personální politiku i hospodaření s finančními  prostředky rozhlasu.

   Tento Otevřený dopis je, více než konkrétně, psán emotivně s řadou osobních invektiv, vedených  proti současnému generálnímu řediteli. Je pochopitelné, že v nás vzbuzuje pocit, že jde o podnět  zcela účelový a související s očekávanou volbou nových radních Českého rozhlasu. I proto, z pozice  vedení této veřejnoprávní instituce, nemůžeme nechat výše uvedený podnět k prošetření bez  odezvy. Cítíme jako svou povinnost reagovat na zmíněné výtky, a to jak z hlediska profesního, tak  z hlediska osobního.

   Český rozhlas je na začátku roku 2014 plně stabilizovaným, sebevědomým, finančně zdravým,  dynamickým a moderním médiem veřejné služby a v porovnání s rozhlasy veřejné služby ve  vyspělých evropských demokraciích zcela obstojí. Na půdě Evropské vysílací unie je ČRo považován  za silnou a úspěšnou členskou organizaci. Na domácí mediální scéně pak v posledních dvou letech  postavení Českého rozhlasu jednoznačně posílilo.  Nárůst podílu na trhu, výstupy z mappingových  i evaluačních průzkumů, zpětná posluchačská vazba či celkové období „bez závažných kauz“ toto  konstatování jen potvrzují. Za výše uvedenými fakty stojí bezesporu i úspěšně zvládnutá  restrukturalizace, která byla Radou ČRo schválena a proběhla v letech 2012 a 2013. Po celou dobu  restrukturalizačního procesu byla Rada ČRo průběžně informována a svými usnesení ho na svých  zasedáních vzala na vědomí.  

   Negativní závěry o nepříznivém dopadu restrukturalizace, posluchačské nespokojenosti a finančních  nesrovnalostech, na které Otevřený dopis poukazuje, jsou zcela nepravdivé a jsou v rozporu se  současnými výsledky Českého rozhlasu. Netušíme, jak pisatelé Otevřeného dopisu došli  k přesvědčení, že ČRo není funkční organizací. Rádi bychom proto tyto jejich jednotlivé domněnky  uvedli na pravou míru.

   Pisatelé kritizují současné vedení Českého rozhlasu v několika oblastech. Jednou z nich jsou  programové změny a změny na úrovni rozhlasových stanic - zánik tří stanic (ČRo Leonardo, ČRo Radio  Česko, ČRo 6) a jejich nahrazení stanicí mluveného slova ČRo Plus. Koncepce stanice mluveného slova  byla Radě ČRo předložena vedením rozhlasu v říjnu 2012, na listopadové veřejné schůzi pak byla  Radou schválena. Jednalo se o největší úpravu programové nabídky posledního desetiletí a je tak  logické, že měla také své odpůrce. Z výsledků výzkumů ale bylo zřejmé, že vzhledem k dosud  dominantní roli poslechu rádia v rámci analogového vysílání pociťovali posluchači čistě digitálních  stanic jako výrazný handicap, že tyto programy nejsou takto dostupné. Výzkumy také ukazovaly na  překryvy zájmů posluchačů obsahově náročnějších programů.  Např. posluchače ČRo 6 zajímaly  obecně kognitivně zaměřené programy, popularizace vědy apod., soustředěné na ČRo Leonardo.  V září 2013 byla realizována první výzkumná sonda s posluchači ČRo Plus, která ukazovala, že zvláště  mezi posluchači mladší střední generace je programový koncept ČRo Plus přijímán pozitivně – byť  s připomínkami k některým částem programu, které se dosud ustalují ve formě i obsahu. U většiny  ostatních stanic došlo k zpřesnění jejich charakteru a programových schémat tak, že se navzájem doplňují. Postupně byly odstraňovány programové překryvy a přežité či neúspěšné programové  formáty. Cílem bylo a je vytvoření kvalitní programové nabídky pro co nejširší okruh posluchačů. To  vše při samozřejmém respektování zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, Statutu ČRo, Etického  kodexu a obecně veřejné služby, kterou ČRo naplňuje.

   Veškeré podstatné změny v programu byly podloženy relevantními výzkumy, testováním hudby,  analýzou vlastního vysílání jednotlivých stanic a mappingovými a evaluačními studiemi. Pro roky  2012 a 2013 byly nastaveny programové priority, které byly naplněny. Vývoj poslechovosti, který má  stoupající trend, jasně ukazuje, že programové změny byly správné. Díky vzniku Centra zpravodajství  zajištěno efektivnější fungování zpravodajství. Odstraněny byly duplicity při pokrývání událostí,  umožněno bylo důslednější plánování a důkladnějšího „vytěžení“ tématu pro všechny stanice ČRo.  Kromě toho byly stanoveny jasné odpovědnosti u jednotlivých procesů a byla zavedena jasná pravidla  a standardy práce žurnalistů. Vznikem Centra zpravodajství došlo k lepší koordinaci práce, možnosti  výměny příspěvků a informací a k efektivnějšímu nastavení zpravodajské agendy. Zavedeny byly také  jednotné technické standardy. V neposlední řadě musíme zmínit zvýšení efektivity při vynakládání  finančních prostředků na zpravodajství a aktuální publicistiku.

   Cílem změn v oblasti programu a vysílání bylo vytvoření tří programových center tak, aby došlo  k oddělení vysílání od výroby. Bylo tím zajištěno zprůhlednění, zefektivnění a zjednodušení celého  výrobně-vysílacího procesu. Zároveň tak bylo možné stanovit jasné odpovědnosti za jednotlivé  procesy. Díky novému systému programových center se tak stanice mohou koncentrovat jen na to,  co a jak svým posluchačům předkládají, a to bez zátěže produkčních, organizačních a dalších činností,  které s výrobou pořadů souvisejí. Soustředění odborných redaktorů, dramaturgů a produkčních do  jednotlivých specializovaných center umožnilo koncentraci sil, myšlenek, racionální výměnu  zkušeností, vzájemné tvůrčí obohacování a ve svém důsledku lepší koordinaci činností a s ní  související efektivnější využívaní finančních prostředků. Důrazně odmítáme tvrzení, že centralizací  finančních prostředků došlo ke zrušení nebo oslabení programové nezávislosti jednotlivých stanic. Je to tvrzení nelogické.  Můžeme se pouze domnívat, že za ním mohou stát lidé, jimž samostatné  rozpočty vyhovovaly z důvodu menší kontrolovatelnosti finančních toků, nikoliv však „řadoví  posluchači“.  

   Co se týče kritiky personální situace v Českém rozhlase, ani zde nemůžeme souhlasit. Generální  ředitel Peter Duhan již před zahájením restrukturalizace informoval, a to nejen Radu ČRo, ale také  širokou veřejnost, o plánu snižování počtu zaměstnanců, a to právě z důvodu větší efektivity  organizace jako takové. V Otevřeném dopise jsou účelově zmiňována jména bývalých zaměstnanců  ČRo,  kteří však z rozhlasu odešli zcela dobrovolně nebo jejich kvality na těžkou úlohu při přerodu ČRo  nedosahovaly.  V současné době má Český rozhlas stabilní a kvalitní tým zaměstnanců, kteří ochotně  přispívají k přechodu od starého k novému.

   Za nejvážnější pak z našeho pohledu považujeme očerňování vedení Českého rozhlasu a útoky na  čestné jednání jeho členů. Ostře se ohrazujeme proti informacím o vyvádění financí z Českého  rozhlasu, jeho „privatizování“ či tunelování. A to ať v souvislosti s jeho rebrandingem nebo  provozem organizace.

   Finanční prostředky, vynaložené na změnu loga Českého rozhlasu, byly alokovány nikoli  z koncesionářských poplatků,  jak kritici píší, ale pouze z příjmů za reklamu. Logo Českého rozhlasu  bylo měněno po sedmnácti letech a jeho změna byla nevyhnutelná. Stejně, jako se změnil a posunul kupředu Český rozhlas, bylo nutné tuto změnu evokovat také v posluchačích. Výzkumy ukazovaly na  potřebu rebrandingu vzhledem ke klesající znalosti toho, které stanice a s jakým zaměřením patří pod  značku Český rozhlas a celkové nepřehlednosti používaných grafických prvků.  Český rozhlas na  základě výzkumu po několik let opakovaně ověřoval tyto faktory jak z hlediska pojmenování stanic,  tak z hlediska jednotného loga. Současná podoba loga byla testována před zavedením a byla vybrána  varianta, která byla posluchači hodnocena z různých aspektů nejlépe. Tyto finanční prostředky se Českému rozhlasu jednoznačně vrací ve vnímání posluchačů. Sjednocení logotypů jednotlivých stanic  vysílá do společnosti signál o silné, jednotné a moderní instituci, která přináší moderní a kvalitní  zpravodajství a programy.

   Jak bylo výše uvedeno, díky restrukturalizaci se Českému rozhlasu daří snižovat provozní náklady.  V roce 2013 byla nově zřízena Oddělení controllingu a Oddělení centrálního nákupu, která přispívají  ke kontrole a snižování nákladů ČRo. Současné vedení Českého rozhlasu tak dbá na efektivní  nakládání s rozhlasovými poplatky. Ačkoli žijeme v demokratickém státě, kde každý má právo na  svůj svobodný názor, nepodložená tvrzení občanského sdružení Slovo o slově musíme považovat za  očerňující a protiprávní. Český rozhlas v tuto chvíli v reakci na takovou pomluvu zvažuje právní kroky.  

   Vedení Českého rozhlasu je připraveno nadále pokračovat se svými posluchači v plnohodnotné  diskusi o fungování organizace a programových změnách, které vycházejí z výzkumů a  programových preferencí posluchačů tak, aby byli se službami ČRo co nejvíce spokojeni. Chápeme,  že probíhající změny mohou někomu vadit, ať z důvodu osobních finančních či jiných zájmů či  neochotě zvykat si na nové věci. I Český rozhlas, coby médium veřejné služby, však musí reagovat  na společenský a kulturní vývoj a obstát ve složitém mediálním prostředí.

   Z výše uvedeného je zřejmé, že cílem otevřeného dopisu občanského sdružení Slovo o slově je  účelový a neopodstatněný útok na vedení instituce a snaha záměrně destabilizovat Český rozhlas.

V Praze 28. ledna 2014

Mgr. art. Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu

Mgr. René Zavoral, náměstek generálního ředitele pro program a vysílání

Bc. Jan Menger, náměstek generálního ředitele pro regionální vysílání  

Ing. Michal Koliandr, náměstek generálního ředitele pro správu a provoz

Ing. Jiří Svoboda, náměstek generálního ředitele pro strategický rozvoj 


odkaz  http://www.mediaguru.cz/aktuality/vedeni-cro-odpovida-na-stiznost-slovo-o-slove/#.UvJ7RmJ5OSq